O způsobu mé tvorby
Intuitivně pocitová tvorba
Mé kresby a velkou měrou i malby, vyvěrají převážně ze zážitků „rozšířeného vnímání“, prostorů „Mysli za myslí“ rozumu a emocí, tedy z jakési krajiny Duše, kde je jiný čas i prostor než v našem běžném pojetí a vnímání. Tam je mnoho pohledů i aspektů spojeno v jeden zdánlivě nekonečný fraktálovitý obraz, či prostoro-pocit jako jeho jiné vyjádření, ovšem nejčastěji oboje najednou, ale neztrácí se ani detail či jednotlivý pocit, který stejně důležitý jako celek.
Obvykle co vnímám při hlubším a pocito-obrazově-myšlenkovém propojení s vlastní intuicí, tak následně tvořím symbolicky, zjednodušeně barvami zhuštěně to nejsilnější či to nově vyjevené. Občas, což je zvláštní, jsou některé obrazy i jakýmsi předobrazem toho, co procítím, či zahlédnu v meditaci. Podobně se to stává u některých snů, co nějak symbolicky, nebo realisticky poukáží na budoucí událost, někdy jen vyjeví drobný detail z toho co následně reálně spatřím.
Úryvek z dynamické meditace:
„Meditace se nesla jako obvykle v extatickém duchu. Vyšší jemnější pocity a vize přicházely a rozbalovaly se trochu pomaleji než obvykle. Mohl jsem je proto více vstřebávat a chápat, ale stejně jsem si mnoho nezapamatoval. Jsem tlačen stále více do středu pocitů i vnímání a přijetí vidění v životě v podobě nadhledu a příjemně vznešeného pocitu harmonie Bytí s jemnou tísní či smutkem…
Neboť vše se děje podle představ Stvořitelova Já v nás, my se jen přizpůsobuje a reagujeme lépe či hůře. O tom je i procházení životy. Je to hra s určitou sadou archetypů – všechno souvisí, jakoby navazuje a přitom se archetypy různě proměňují a významově posouvají.
Je jasně cítit vyšší logický Smysl a Řád pro nás někdy obtížně přijatelný. Vývoj a pohyb lze vnímat směrem nahoru i dolů v návaznosti na proměny archetypů. Dolů, když odkrýváme nové vrstvy a archetypy duše, kdy se do nich musíme nejprve „namočit“ a nahoru, pokud už se nám jejich poznání a hra s nimi daří díky správným postojům ve větší harmonii. Směrem nahoru se blížíme k Bohu, odměněni jsme vyšším a jemnějším vnímáním světa a produchovněním lidství.“
Bylo mi ukázáno, jak je hmotě vtiskována podoba – jako miniaturním, totálně omezeným částečkám vědomí, neboť Stvořitel vše oživuje, a bez Něho by nic neexistovalo. Svět se mi ukázal jako kaskádovitý mnoharozměrný fraktál, v každé vrstvě jiný, a přitom podobný.
Při tvorbě je třeba zachytit alespoň tři vrstvy, tj. obraz tří dimenzí ( či tří pohledů jedné dim.). Teprve pak má dílo hlubší hodnotu a otevírá prostor mystickému nazírání formou pocitu vědomí. Uchvacoval mě ten „Věčný božský prostor“ pro Tvorbu i Hravost a proměny v zadání záměru, nekonečna sad archetypů i zákonitostí. On tvoří světy pro poznávání a realizaci Sebe Sama. Vše je dokonale stvořené a současně elegantně lehké jako peříčko ve větru.
